Dragon's live 2

6. listopadu 2010 v 18:46 | Ataliana
,,Enjeru a Akumo prosím abyste šli se mnou do ředitelny.Děkuji."
,,Když myslíte že tím něco vyřešíte tak prosím." řekla Akuma opráskle a vlekla se s Enjori spolu s učitelem dějepisu do ředitelny.
"Dále." ozvalo se poklepání na dveře ředitelny. Všichni vstoupili a učitel jako při mučení zavřel dveře.
,,Tak co je to dnes pane učiteli Okurujiku?" zeptal se ředitel když viděl unuděné tváře žeček které navštěvovali jejich školu.
,,Pane řediteli Kazumo dnes holky říkali že Bůh i Ďábel existuje to je ta největší opovážlivost kterou může každý student na naší škole provést pane řediteli prosím řekněte jim něco." vychrlil ze sebe učitel. Ředitel se nadechl a něco rychle vymýšlel aby se zbavil učitele.
,,Pane učiteli Okurujiku,  naši studenti by měli svoji fantazii dávat i najevo v hodinách dějepisu. Přeci i na Dolarech je znázorněn Bůh tak proč by nemohl existovat i Ďábel. Dívky prosím běžte na hodinách dějepisu a svoji fanzazii si nechte v hodinách dějepisu pro sebe, děkuji a pozdravujte otce s matkou." řekl a lišácky se usmál. Holky pokývaly hlavami a usmály se na něj a odešli za dveře.
Tam se o ně opřelia sjely zadkami na zem. Akumo zrovna říkala své sestře:
,,Ještě o fous že se rodiče znají se Společenstvem Draků a že je zrovna náš ředitel školy Drak."Ale nezapomeň ten na nás dohlíží abysme svoji moc nepoužily špatně."
,,No jo pořád tohle nesmíme tohle zase ne a co pak máme dělat ani nemůžem na dálku třeba zvednout krabici se železem." a pohým myšlením zvedla automat na plechovky.
,,Akumovíš že tohle nemůžem." varovala ji Enjera a postavila se před ní aby zrušila procházení dračí síly.
,, O tomhle přesně mluvím ty si ta lepší která je ta oblíbená a všechno ti dovolej a mě nenachaj udělat tu nejpitomější věc zvednout si dračí sílou pero na stole. Ty tohle nepochopíš Enjeru promiň ale já dnes končím stejnak už nemáme žádné další hodiny. Uvidíme se doma a aby jsi nezapoměla dnes jdu k mamě na večeři a ty k otíkovi tak večer :)" usmála se vynuceně a vstala z podlahy a odešla domů, kde na ní bude čekat matka.
,,Akumo já tě chápu mě taky teď pozorují jestli něco neudělám špatně my obě jsme jiné. Nejsme jako ostatní studenti my jsme draci od Boha a Ďábla, jejich potomci kdo by to řekl že Bůh a Ďábel když spojí svou lásku tak mají za děti draky." řekla potichu s dračí silou která doplula až k Akumě na konci chodby. Akuma se otočila a viděla a to že má velice dobrý zrak lepší než jakýkoli jiný člověk že Enjere ukápla slza a tekla po její tvářičce a jak se smutně usmála. Bylo vidět že Akuma slyšela co jí Enjera posla. Taky se usmála a zmizela za rohem.


Tohle si pusťte ke čtení


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama